Historie Budovy
Martin Unger
„Po brzké smrti Matěje Ungra připadla jeho dědicům zpředu zbořená chalupa na obecním pozemku. Tuto chalupu koupil Martin Ungr za 16 kop grošů míšeňských, které také zcela zaplatil. Dědicové jsou však povinni platit nájem z pozemku, pole a louky a zahrádky platit roční nájem obci a to 2 kopy 20 krejcarů. Vrchnosti jsou dědicové povinni robotou a to 1 den v týdnu, v době žní 6 dní roboty zdarma, anebo zaplatit, pokud by chtěl pozemky vykoupit. Stalo se na zámku ve Zbiroze 19. března 1749.“
Tento Martin Unger je v gruntovních knihách zmiňován již v roce 1730.
Zápis z roku 1749 pokračuje:
„Nyní Francz Unger. Po úmrtí otce Martina Ungra syn nejmladší Francz…“
Z výše uvedeného nám tedy vyplývá, že budova Zděná byla přestavěna pro účel hospody po roce 1749 (přestavbou „zpředu zbořené chalupy“) a rokem 1790, kdy je zde poprvé uváděn 52-letý hospodský František Ungr.
Prvním majitelem objektu byl tedy pan František Ungr nebo již jeho dědeček Matěj či otec Martin.
František Ungr je ve farní knize uváděn ještě 14.8.1798 v souvislosti s ohláškami k jeho svatbě s Annou Heklovou. V té době mu již bylo 60 let! U jeho jména je uvedena poznámka „vdovec, vysloužilý hospodský“
Objekt Zděné kupuje od Františka Ungra smlouvou ze dne 12.6.1798 Václav Kunc ze Strašic, nar. 1766, jeho manželka pocházela z Padrtě. Po něm se pak střídají syn Václav Kunc (nar. 1808), Stanislav Kunc (nar. 1839) s manželkou Karolinou.
V roce 1881, stejně jako ještě v roce 1891 je majitelkou vdova po Stanislavovi Karolina
V roce 1909 je uváděn její syn Leonard s manželkou Annou, roz. Pelikánovou
V roce 1940 je pak Zděná rozdělena mezi Annu Kuncovou, Stanislavu Krosovou, Jiřinu Kozlerovou, Marii Hrdličkovou, Vilemínu Bastlovou a nezletilou Janu Kuncovou, později provdanou Jelínkovou. Paní Anna Kuncová, nar. 1885, byla poslední hostinskou před znárodněním.
V roce 1975 byla na místě původních stodol a chlévů postavena budova prodejny Jednota a pošta. V obytné části byla do roku 1992 tělocvična.
V roce 1992 získávají objekt Zděné Radek a Anna Köszeghyovi, kteří zde krátkou dobu provozují restauraci a v roce 2006 usnesením soudního exekutora připadá objekt Obci Zaječov.
Požár
Budovy Zděné vyhořela dle dostupných pramenů dvakrát. Poprvé 6.11.1916 (viz samostatná část), podruhé 15.3.2000.
Historické využití budovy
Do prostorného dvora vjížděly formanské vozy klenutou branou. Střed dvora zabírala velká střecha na čtyřech pilířích, pod níž se stavěly normanské vozy se zbožím, aby byly chráněny před deštěm. Na protější straně dvora byla druhá brána, aby se vozy nemusely na dvoře otáčet při odjezdu. Na jižní straně směrem k dnešnímu parku měla budova hostince dvě malé zahrádky a mezi nimi byl vchod do řeznictví.
Za chodbičkou, vedoucí hospodou na dvůr, byla černá kuchyně. Provozovala se pouze při velkých návštěvách, neboť obcí procházela procesí ze Svaté Hory v Příbrami nebo opačným směrem. V hostinci měla procesí někdy i vlastní mši.
Ozdobou hospody byl velký sál, kde se pořádaly plesy a divadelní představení. Sál byl osvětlován acetylenem, vyráběným z karbidu v kovovém vyvíječi na dvoře. Hrávaly se zde dokonce i operety za doprovodu místních hudebníků a vždy bylo vyprodáno.
Roku 1883 se sešla valná hromada Spolku divadelních ochotníků ve Svaté Dobrotivé, v roce 1899 byla založena Čtenářsko-ochotnická beseda. Předsedou spolku byl zvolen p. Kopp, místopředsedou p. Mühlstein a Spolek se stal členem Ústřední Matice školské. Již v roce 1900 byl Spolek činný, výrazné aktivity však divadlo ve Svaté Dobrotivé zaznamenalo až v roce 1920.
V roce 1922 bylo založeno loutkové divadlo a první představení se konalo 20. září 1925 právě v této budově. Prkenné jeviště postavili tesař František Jícha a Alois Volf. Oponu a les vymaloval učitel Jaroslav Zelenka, kostýmy navrhli a ušili krejčí František Anýž (1896 – 1989) a Růžena Volfová. Nejznámější postavu loutkových divadel, Kašpárka, vyrobil místní řezbář Alois Charvát. Když první loutku ukradli za okupace Němci, vyrobil novou.
Hrálo se nejen v Zaječově, ale s ručním loukoťovým čtyřkolovým vozíkem jezdili herci i do Olešné, Jiviny, Oseka a Chaloupek. Činnost divadla byla ve 40. letech minulého století ukončena.
Hospodářské budovy a konírny byly postupně bourány, zvláště před stavbou pošty a prodejny Jednota. V místech nynějšího parku a budovy obecního úřadu byla velká louka, která patřila též k hostinci, stejně jako vrch (zvaný Kuncův), kde je dnes kamenolom.
Poděkování: za pomoc při hledání podkladů děkuji p. MUDr Františku Klikovi, p. Mgr. Jiřímu Topinkovi, pí. Mgr. Kateřině Fryaufové, p. Romanu Punčochářovi, p. PhDr Miroslavu Šimonovi , pí. Lence Hrtánkové, p. ing. Josefu Švandrlíkovi a p. Josefu Brůčkovi.
Zděnek Kastner